|
| |
|
|
Memory politics and European integration on the Hungarian Right: a comparative analysis of the rhetoric Viktor Orbán and Gábor Vona
Holányi, Ákos ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Asavei, Maria Alina (oponent)
V posledních letech se v Evropě stále častěji používá kolektivní paměť. Konfliktní čtení kolektivní paměti využívají především pravicové strany, aby využily společenského odporu a prosadily nacionalistickou a/nebo radikální politiku. Vzhledem k tomu, že naše současné chápání využívání kolektivní paměti pro politické účely se zaměřuje především na domácí stranickou soutěž, tento článek analyzuje, jakým způsobem je kolektivní paměť mobilizována k tomu, aby dávala smysl Evropské unii. Na základě vzpomínkových projevů lídrů maďarských pravicových stran, Viktora Orbána z Fideszu a Gábora Vony z Jobbiku, tento výzkum předkládá tvrzení, že kolektivní paměť je v souvislosti s evropskou integrací využívána pouze v případě, kdy dochází ke konfliktu mezi politikou EU a preferencemi mluvčího. Pokud nedochází k výraznějšímu střetu zájmů, zmínky o Evropě mizí a výklad historie se méně zaměřuje na boj a ohrožení národa. Klíčová slova: kolektivní paměť, politika paměti, pravicová politika, Evropská unie, Maďarsko
|
|
| |
|
|
The Serbian Orthodox Church's Engagement in Memory Politics of Post-2000 Serbia: Memory of Suffering and Resistance
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Aleksov, Bojan (oponent) ; Pavlaković, Vjeran (oponent)
Čím více jsou pozdně moderní společnosti roztříštěné, tím větší mají potřebu ukotvení v přítomnosti skrze minulost. Hledání kolektivní paměti jako předpokladu kolektivní sounáležitosti je obzvláště naléhavé ve světle společenské nejistoty, která rozkládá známé významové systémy. Církve, definované imperativem kontinuity, představují rezervoár paměti a poskytují velmi účinnou odpověď na takovou nejistotu. Náboženské instituce proto často využívají svůj paměťový potenciál k neustálému potvrzování svého veřejného významu v podmínkách pozdní modernity. Ve své disertační práci se věnuji motivacím, formám, strategiím a výsledkům působení Srbské pravoslavné církve (SPC) na poli politiky paměti po roce 2000. Skrze analýzu pramenů shromážděných pomocí metod multi-lokální etnografie (multi-sited ethnography) zkoumám aktivity SPC týkající se připomínání srbských hrdinných obětí druhé světové války. Tyto aktivity zasazuji do širšího procesu utváření paměti, který je rámován současnými možnostmi společensky přijatelného a zároveň ovlivňován dominantními rysy interakce mezi jednotlivými paměťovými aktéry. Druhá světová válka jakožto zlomová historická událost je předmětem interakce, jíž se účastní aktéři na různých úrovních produkce paměti, od lokální po nadnárodní a od vernakulární po oficiální, a odhaluje tak...
|
|
|
Holocaust in Political Discourse of Post-Communist Countries: Speeches of the Presidents of the Czech Republic and Poland
Ďurková, Michaela ; Emler, David (vedoucí práce) ; Chrobaczyński, Jacek (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá problematikou pamäti a spomínania na minulosť v postkomunistickom priestore. Konkrétne skúma formu, rozsah a úspešnosť reflektovania holokaustu, resp. vyrovnávania sa s ním na príklade prejavov prezidentov Českej republiky a Poľska v období od roku 1993 (Václav Havel), resp. 1995 (Aleksander Kwaśniewski) až po vstup do Európskej únie v roku 2004. Autorka vychádza z predpokladu, že pád komunizmu a obnovenie demokratického zriadenia predstavovali pre dané krajiny významný impulz pre vyrovnávanie sa s vlastnou minulosťou. Zároveň sa snaží preukázať, že práca kľúčových politických predstaviteľov Českej republiky a Poľska s pamäťou holokaustu bola jedným z dôležitých formotvorných prvkov ich postkomunistickej demokratickej identity. A to všetko nielen s ohľadom na akúsi neoficiálnu požiadavku zjednocujúcej sa Európy na vyrovnávanie sa s dedičstvom minulosti. Prostredníctvom analýzy vybraných prezidentských prejavov v kontexte stanoveného obdobia práca identifikuje a hodnotí obraz holokaustu u českého a poľského prezidenta na jednej strane a slabé stránky v pamäti holokaustu u oboch aktérov na strane druhej. Po teoreticko-konceptuálnom vymedzení práce (1. kapitola) autorka charakterizuje priebeh holokaustu v Poľsku a Protektoráte Čechy a Morava, a premeny kultúrnej pamäti...
|
|
|
Budapest versus Brussels: Viktor Orbán's Politics of Memory against the European Union.
Marcks, Jakob Matthias ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Jakob Marcks Master's Thesis Budapest versus Brussels: Viktor Orbán's Politics of Memory Against the European Union Abstrakt Od Orbánova nastoupení k moci v roce 2010, vzrostly spory mezi Maďarskem a Evropskou unií. Mezi sporná témata patří legislativní změny, nová ústava Maďarska a takzvaná uprchlická krize. Zatímco Evropská komise kritizuje porušování práva EU a zásad EU, Orbán obviňuje "Brusel" z nezákonných zásahů do domácích záležitostí. V tomto kontextu Orbán často argumentuje historií, což znamená, že se dovolává maďarských dějin, aby vysvětlil současnou politiku. Orbán vykresluje obrázek statečných Maďarů, kteří v minulosti opakovaně bojovali o svobodu a kteří se opakovaně stali oběťmi cizích říší. Dnes tvrdí, že Maďaři jsou opět v podobné situaci, ale tentokrát musí bránit svobodu vůči Evropské unii. Během toho Orbán často rozostřuje hranici mezi minulostí a současností a vytváří striktní antagonismus "my proti nim". Historicky spojení "my proti nim" označuje bojovníky za svobodu proti komunistům. Dnes "my" označuje křesťanské Maďarsko, které si váží práce, rodiny a národní suverenity, a "oni" se odvolávají na globální liberální elitu zastoupenou Evropskou unií a dalšími. Po 15 až 20 letech soutěžících historických vyprávění se Orbánova vize minulosti postupně změnila na dominantní v letech 2006 až...
|
host ::
RSS.